Níže popsaná událost se opravdu stala. Ačkoli mé pocity tenkrát nebyly příliš libé, dnes jsem rád, že jsem byl u toho. Začala se totiž psát historie...

Pavouk


Pravdivá povídka pro pozorné posluchače - přečtěte

 

 Povím pravdivý příběh popisující příšernou perzekuci pečbuřtů.

            Popisovaný příběh proběhl pár pátků po prosinci. Parta pobudů pomalu putovala přírodou. Páni pečbuřti přemýšleli, plánovali. Paní pečbuřtky plkaly, pomlouvali podoma polehávající pečbuřty. Pečbuřťata pobíhala, povykovala, pruty pošťuchovala přes ploty podrážděné psy. Paráda. Příšernou předpověď počasí potvrzovala probíhající plískanice, poprchávání. Prasečina. Poutníky proto pohltilo příjemně prohřáté pohostinství. Pili pivo, pojídali pochutiny, pohlavkovali pištící pečbuřťata. Prostě pohoda. Poté poplatili pohledávku pikolíkovi pobíhajícímu po place. Poděkovali. Pokračovali pěšky překrásným přírodním parkem. Protože pořád pršelo, promokli. Pečbuřtky a pečbuřťata počali pyskovat. Páni pečbuřti proto podlehli. Popošli pod pradávný pískovcový převis. Počali probíhat primitivní práce – pílení porostu, porcování polen. Pak podpálili přeschlou prsť, pofukovali. Použití podpalovače? Pitomost! Polínka postupně pohltily plamínky. Polosvlečené pečbuřtky pověsily promoklé prádlo přes připravené provázky. Pod provázky plápolaly plameny poskytující příjemnou pohodu. Poutníci poklidně posedali, připravujíc předuzené pochoutky. Podlehli pečbuřtovskému pábení, přiostřili pruty. Pečené párky provoněly polesí. Prostě paráda.

            Pak přerušil pohodu pronikavý praskot. Pěšinou přijížděl palivem páchnoucí povoz. Pištěl přední pohon pneumatik. Přes palouček přicházeli podivní páni. Pečbuřti podlehli panice. Prošlapanými podrážkami pohorek podupávali plápolající polena, pálivý popel pokrývali pískem. Poplach přišel pozdě. Pečbuřti přistiženi při pálení připomínali parchantíky přichycené při provádění prasárniček. Pestrobarevně přiodění panáčci přitahovali pozornost pečbuřtů povykováním: „Porušujete předpisy? Pácháte požár?“ Pečbuřti poněkud plaše pohlédli po panáčcích. „Prosím?“pípli. První pseudoochranář prokazuje právo prudit pravým průkazem. Povědomé přízvisko přibližuje pečbuřtům prostou pravdu. Před poutníky postává proslulý pobíječ pečbuřtů Petr Penč (příjmení poopraveno pisatelem, promiňte). Přítomní propadají pesimismu. Penč přednáší, poučuje, prudí. Poskok pána pseudoochranáře pokleká pod převis. Pazourou prohrabává popel. „Pálí, pálí!“ potěšeně piští. Pak pofukujíc popálenou pravici plačtivě počítá puchýře. Pitomec. Pan Penč povýšeně povytahuje propisku popisujíc pokutový papírek. „Plaťte palmáre, pobudové“, povídá, „Pětset plus pětset!“. Plaché pečbuřtky předstírají pláč. Plavovlasé playbuřtky pokouší Penče předváděním poprsí pokrytého pořád promoklými podprsenkami, pokrucují pánví. Posléze přiznávají potupnou porážku – pravděpodobně poloimpotent Penč přehlíží plané počínání pěkných pečbuřtek. Pečbuřťata popravdě pláčí, protože pečené pochoutky pohltil písek. Pečbuřti podlézají, přemlouvají, pragmaticky předkládají potvrzené pravdy: pečbuřti přírodě pomáhají! Penč povýšeně přehlíží ponížené pobudy. Poklepává propiskou, předstírá pochopení. Pak přeci požaduje peníze. „Pro pobudy porušující předpisy platí povinnost platit pokutu!“praví. Pohrozí povoláním policie. Poskok popochází pěšinou. Přidržujíc podél plešaté palice předražený přístroj Panasonic, předstírá přivolávání policejní posádky. Přesvědčivě  pitvoří. První pečbuřtka podléhá, povytahuje průkaz, proplácí plný poplatek. Provětrává peněženku. Přátelé pečbuřti postupně přispívají přítelkyni pošetřenými padesátikorunami. Potom pan Penč plus poskok procházejí po okolí prohlížejíc pískovcové převisy. Pod převisy pouze písek, použité přihnědlé papírky, plné prezervativy, prázdné plechovky... Prosím pěkně, po pečbuřtech? Pochybuji. Přírodou putují podivní pazgřivci. Ponechávají po projití „pořádek“ připomínající plnou popelnici. Pečbuřti pak po nich přenášejí ponechaný pomník pitomosti pryč, plníce pak popelnice před pohostinstvím, potravinami.

Pseudoochranářští padouši přecházejí palouček, popojíždí povozem přes pampelišky, podběl, pýr. Pneumatiky piští podrostem. Pečbuřty pohltí páchnoucí plyny. „Pá, pá“ povídá pečbuřtě Pepa. „Parchanti,“ přidává Pepův papá Pajda. Pakárna. Posmutnělí pečbuřti posbírají propriety, pobalí pytle. Prohlíži poloprázdné peněženky. Polknou pálenku, připálí Partizánku, pobouřeně pokuřují.

„Penče poslat pěstí pod převis!“ praví pečbuřt přezdívaný Pratremp

„Potom parchanta pořádně přiškrtit!“ přidává plně pobouřená pečbuřtka Pivoňka.

„Pomoct prozřetelnosti!“ přisazuje Pančo.

„Pánové,“ povídá posměšně přítel Pivoš, „pan Penč přece plní pouze pracovní povinnost přírodovědce!“

„Pitomče! Proč pácháš prdel? Prohráváme, platíme...“  procedí přes pysky Pavouk.

„Pravda, půjdem?“

„Pojďme, přátelé.“

Potom pospolu poklidí pod převisem, pohladí pískovec, pohřbí poloupečené presbuřty pod práchnivý pařez. Poslední pohled patří polorozpadlé palisádě prosáklé pachem plamenů, pospolitosti, přátelství. Převis pláče po pečbuřtech. Pomalu procházejí přes palouk, promýšlějíc pomstu. Putují polesím plni ponížení, prostoupeni pesimismem. Poprchává, proto pobudy pohlcuje putyka. Pod pípou probírají podrobnosti pomsty. Plánují příští postupy, prozkoumávají předpisy. Přemýšlejí... Pokládají první pilíř praorganizace pečbuřtů.

PRAASOCIACE PRAČESKÝCH PEČBUŘTŮ právě počíná!

 

Předložený pamflet přibližuje pisatelův pravdivý příběh přibarvený pečbuřťaty, protože pečbuřťata pár pátků po prosinci putovala po příbuzných.  Pak pisatel Pavouk poupravil příjmení proslulého pseudoochranáře (praktické pohnutky - pochopte). Páteř povídky předkládá pravdu pravdoucí.  Popsaný příběh přímo podpořil prorevoluční porady, přátelské potlachy, proběhly protiakce...

Popravdě, pečbuřti porušují předpisy. Prosíme, promiňte. Pochopte prostoduché pobudy.

 

Pozdravuje pisatel Pavouk, poněkdy přezdívaný Pavouckej. Putující poutník, pobuda, pečbuřt, páchající předem popsané přestupky.

 

Přijďte pobejt:     www.pavouckej.wz.cz

 

 

Kontakt: Pavouckej@email.cz / Všechna práva vyhrazena / l.p. 2010 /